Boží hod velikonoční

V sobotu 17. března slaví Irové den svatého Patrika. Byl tento člověk světec, který přinesl irskému keltskému světu pochopení křesťanství, nebo nekulturní barbar, který nechal spálit na 400 "pohanských" knih, jež by dnes měly nejspíš nedozírnou cenu? Kdo to vlastně byl, onen Patrik?

Irský národní světec byl Breton, a tedy v podstatě cizinec, ale jeho životopisy ho s využitím mytologických prvků pasují na jakéhosi "Nad-Ira", jakož i na křesťanské vydání arcidruida. Východiskem k tomu je jeho Confessio, v níž historický Patrik obhajuje své životní dílo, a také dopis "vojákům Corotika", psaný jeho vlastní rukou.

Výrostkovi zavlečenému do otroctví v severním Irsku se podařilo po šesti letech pasení prasat v područí druida Miliuce prchnout do Británie. Byl vzdělán na kněze, vrátil se však na boží příkaz jako misionář do země svého zajetí.

Nejen z prestižních důvodů připodobnil svou družinu běžné úrovni irského knížecího dvora a dal se doprovázet trenferem a zlatotepcem. Daleko důležitější však je, že ho Tripartite Life (Život ve třech částech), zdaleka nejrozšířenější verze jeho světeckého života, líčí jako kouzelníka, který díky svému Bohu překonává bohy pohanské jak magickou silou, tak bojovnou výmluvností.
 

S vehemencí neobvyklou u křesťanského světce zatracuje veškerou zvůli, druidy, atentátníky, sadistické otrokáře, celý kmen Grecraigeů, který ho uvítal sprškou kamení a může být proto na každém shromáždění na věčné časy "tupen a vysmíván", zatracuje les, ve kterém se nedalo najít pořádné dříví na otop, potoky, kde nebyly ryby atd.

Nejznámější epizoda vypráví, jak přes královský zákaz v předvečer slavnosti v Taře zapálil svůj velikonoční oheň na vrchu Slane. Na příkaz krále Laogairea tam vyrazilo třikrát devět bojových vozů; rouhače má stihnout smrt. Obklíčen bojovníky a druidy, kteří na něho temně shlížejí, má ještě sv. Patrik čas zahřmít strašlivou modlitbu, po níž je druid Lochru, nejurputnější protivník křesťanského Boha, vymrštěn do povětří a po hlavě sražen dolů, takže se jeho mozek rozstříkne do všech stran. Když se potom Laogaireovi bojovníci na sv. Patrika vrhnou, způsobí jeho zaklínání naprostý chaos: Nebe jako by se hroutilo na zem (ta nejhroznější keltská představa), Slunce si zastřelo tvář, země se chvěje.
 

Král vyvázne životem a od té chvíle číhají na všech cestách do Tary vojáci v záloze. Sv. Patrik a jeho věrní jim uniknou díky dlouhým zpěvům křesťanských zaříkávadel, tzv. Srnčí litanií sv. Patrika: pochopové vidí v ranní mlze táhnout jen stádo srnců. Až docela vzadu klopýtá srnče s nějakým břemenem na zádech - je to budoucí sv. Benen nesoucí knihy.

Modlitba sv. Patrika chrání před zaklínáním žen, kovářů a druidů. Při řádné soutěži se světcem musejí druidové nakonec uznat, že jeho kouzelná síla je mocnější. Když oni způsobí, aby sněžilo, sv. Patrik znamením kříže chumelenici rázem zastaví, kdežto oni k tomu potřebují 24 hodin; když oni zahalí kraj tmou, světec obratem ruky přivolá slunce; oheň neublíží oblíbenému žákovi sv. Patrika ani v chýši na troud vyschlé, kdežto druid je upálen i v chýši ze zelených větví.

Postěním se sv. Patrik prosadí i proti samotnému Bohu Otci: čtyřicet dní sedí "bez jídla, bez nápoje" na vrcholku posvátné hory Croagh Patrick (hrab. Mayo), obtěžován hroznými, černými démonickými ptáky, až to už nebe nemůže snést a vyhoví jeho prosbě, aby mohl při Posledním soudu účinkovat jako soudce Irů.

Cashelskému dvoru vysvětlí sv. Patrik na jetelovém trojlístku princip Trojice, přičemž životopisy přirozeně zamlčují, že pojem triády byl dávno znám.
 

Pro sebe si světec přál vrch Armagh, musí se však spokojit s kouskem půdy na jeho úpatí. Šlechtic Daire, který mu jej daruje, si však svatého muže pohněvá, když nechá svého koně na pozemku dále pást. Zvíře je druhý den mrtvé, načež Daire, přesvědčen, že v tom má sv. Patrik prsty, pošle na něj vraha. Sotva je tento rozkaz vysloven, začne se Daire svíjet bolestmi... Jeho žena světce s feudálem usmíří a manželé věnují sv. Patrikovi na udobřenou celý vrch a nádherný § kotel zahraniční výroby.

Na vrcholku, kde bude později stát "oltář severní církve Armaghu" najde světec v houští laň s právě narozeným kolouškem. Zakáže svým druhům, aby mládě usmrtili, vezme je na ramena a odnese do sousedního údolí, zatímco matka ho následuje ochotně jako ovečka.

1,5 km východně od Downpatricku (hrab. Down) prorážejí minerální prameny Struell Wells pod "křeslem sv. Patrika", vápencovým skalním útvarem, navenek a vytvářejí několik přirozených nádrží. Bylo zde patrně předkřesťanské kultovní místo, které sv. Patrik převzal, stejně jako u Lough Derg, 8 km jižně od Pettigoe (hrab. Donegal). Jeskyně "St. Patrick's Purgatory", "očistec sv. Patrika" - zřejmě bývalý vstup do Jiného světa na některém z ostrovů - lákal ještě ve středověku davy poutníků z celého světa, ale Cromwellovi vojáci ji zničili. Moderní poutníci vyhledávají "Station Island" jako místo snad nejpřísnějšího pokání v Evropě.

Zdroj
Sylvia a Paul F. Botheroydovi: Lexikon keltské mytologie