Photobucket

Veselé velikonoce ...

 

♥♥♥♥♥Photobucket♥♥♥♥♥

Hody, hody doprovody, já jsem malý zajíček
utíkal jsem podle vody, nesl košík vajíček.
Potkala mě koroptvička, chtěla jedno červené,
že mi dá lán jetelíčka a já říkal: Ne, ne, ne.
Na remízku mezi poli, mám já strýčka
králíčka, tomu nosím každým rokem, malovaná
vajíčka.

♥♥♥♥♥Photobucket♥♥♥♥♥

Upletl jsem pomlázku, je hezčí než z obrázku,
všechny holky, které znám, navštívím a
vymrskám, než mi dají vajíčko, vyplatím je
maličko.

♥♥♥♥♥Photobucket♥♥♥♥♥

Panimámo zlatičká, darujte nám vajíčka,
nedáte-li vajíčka, uteče vám slepička do
horního rybníčka a z rybníčka do louže, kdo
jí odtud pomůže?

♥♥♥♥♥Photobucket♥♥♥♥♥


Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička
vám snese jiný, za kamny v koutku, na
vrbovým proutku, proutek se ohýbá, vajíčko
kolíbá, proutek se zláme, slepička z něj
spadne. Vajíčko se odkoulí do strejčkovy
stodoly, vajíčko křáp, slepička kdák,
panímámo, máte mi ho dát !

♥♥♥♥♥Photobucket♥♥♥♥♥
Kropenatá slepička snesla bílá vajíčka,
obarvím je, vymaluji, všechny chlapce
podaruji, pentličky si nastříhám, na pomlázku
jim je dám.

♥♥♥♥♥Photobucket♥♥♥♥♥

Malované vajíčko, na něm malé srdíčko. Komu
to vajíčko daruji, toho já upřímně miluji.
Komu to vajíčko dám, toho já ráda mám.
Kdo ho zdobil, ten má rád. Kdo ho dostal, ten
je rád, za vajíčko malované z velké lásky
darované.

♥♥♥♥♥Photobucket♥♥♥♥♥

Přotože už za týden máme VELIKONOCE, posílám několik velikonočních
hodovaček, abychom se je stačili naučit :-)))
K tomu přeji pohodičkový den!

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥
 

 

img261/7885/sv037er8.jpg


 

img150/6557/footerhp2.gif

Photobucket

Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket

 

19808kunfc4j5t7  19792f86tyeat8319468vbdtkyxhdh

 

19360ed1ddkj64p



 

 

Velikonoce se blíží, tak tady máme pár receptíků...

Ať se povedou a hlavně ať chutnají :)

Photobucket
Tak jako Vánoce mají své recepty, tak i o velikonočních svátcích nemohou na stole chybět tradiční pokrmy.


Photobucket

Dříve byly Velikonoce oslavou prvního jarního úplňku a začátku hospodářských prací, proto byly spojeny s různými tradicemi, aby se zajistila bohatá úroda
a zdraví. Mnoho z těchto zvyků zaniklo, některé ale dodržujeme stále - velikonoční pomlázka, šlehání děvčat, zdobení kraslic, barvení vajíček a příprava
tradičních velikonočních pokrmů. K Velikonocům neodmyslitelně patří několik receptů- jidáše, nádivky, beránek a mazanec.

Photobucket

Jidáše 1
1/2 kg polohrubé mouky, 50 g cukru, 2 žloutky, 70 g tuku, 20 g droždí, mléko, 1 vejce na potření, med dle chuti, sůl
Cukr, tuk a žloutky utřeme, osolíme, přidáme mouku a vykynutý kvásek a zaděláme tužší těsto, které necháme vykynout. Z těsta nakrájíme kousky, ze kterých
vyválíme tenké proužky, ty pak stáčíme do spirály, potřeme vejcem a upečeme. Teplé jidáše pokapeme medem a podáváme.

Jidáše 2
1 balíček listového těsta, 50 g krystalového cukru, 1 lžíce mleté skořice, 50 g rozinek, 1 vejce, med
Listové těsto rozválíme na pomoučeném vále na placku o síle 3 mm, posypeme skořicí smíchanou s cukrem a pokrájenými rozinkami, pak svineme do rolády, nakrájíme
na 2 cm široké řezy. Na plech vložíme pečící papír, na něj položíme řezy, potřeme rozšlehaným vejcem, upečeme dorůžova a hotové přelijeme rozpuštěným medem.

Photobucket

Velikonoční nádivka
0,2 l mléka, 2 vejce, 250g vařeného uzeného masa, sůl, pepř, nového koření, 100g strouhané housky, mladé kopřivy, 50 másla
Vejce rozmícháme s mlékem, přidáme vařené, jemně posekané maso, sůl a koření a zahustíme strouhanou houskou. Nakonec vmícháme oprané a posekané kopřivy.
Pečeme v máslem vymaštěném pekáči přibližně půl hod.

Photobucket

Mazanec
500 g polohrubé mouky, 1 lžička prášku do pečiva, 190 g cukru moučka, 100 g másla, 1 lžička soli, citronová kůra, 3 žloutky, 30 g droždí, 3 kostky cukru,
3 lžíce mléka, 50 g rozinek, 30 g mandlí, 1/8 l mléka, vejce na potření, tuk
Smícháme polohrubou mouku, prášek do pečiva, sůl a citronovou kůru z 1 dobře omytého citronu. Přidáme rozehřáté máslo, moučkový cukr a vzešlý kvásek z droždí,
cukru a vlažného mléka. Přidáme žloutky rozkvedlané ve zbylém vlažném mléce, pokrájené mandle a rozinky a  vypracujeme tužší těst. Překryjeme utěrko a
necháme na teplém místě kynout. Po prvním vykynutí ještě jednou těsto vypracujeme a necháme znovu vykynout. Pak na pomoučeném vále rozdělíme těsto na dva
díly, z každého vytvarujeme mazanec a přendáme je na vymaštěný plech. Potřeme žloutkem, necháme ještě 15 minut kynout a pak v rozehřáté troubě pečeme.
Po chvíli teplotu snížíme a mírněji dopečeme. Špejlí zkoušíme, jak jsou propečené. Po vychladnutí pocukrujeme.

Photobucket

Beránek z dvou barevného těsta
150 g másla, 280 g moučkového cukru, 6 vajec, citrónová šťáva, 1-2 lžíce kakaa, 1/8 l mléka, 280 g polohrubé mouky, tuk na vymazání, hrubá mouka na vysypání
formy, moučkový cukr, 2 malé čokoládové bonbóny
Máslo s cukrem a žloutky utřeme do pěny, ochutíme citrónovou šťávou a střídavě přidáme mléko i mouku. Nakonec těsto zlehčíme tuhým sněhem. Rozdělíme na
dvě poloviny, jednu necháme světlou, druhou obarvíme kakaem. Do vymaštěné, moukou vysypané formy klademe těsto v barevných vrstvách. Beránka pečeme zvolna
v předehřáté troubě, upečeného vyklopíme a pocukrujeme. Jako oči dáme malé kulaté čokoládové bonbóny.

Photobucket

Velikonoční nádivka

Také jeden z tradičních velikonočních pokrmů...takže na něj o Velikonocích rozhodně nezapomeňte.

Ingredience:
8 rohlíků
6 vajec
500 g uzeného vařeného bůčku
sůl
pepř
hrnek mléka
pažitka
petrželka
čerstvé kopřivy

Návod k přípravě:
Rohlíky nakrájíme na kostičky a přelijeme mlékem, které se po chvíli vsákne.
Přidáme na kostičky pokrájený uzený bůček, žloutky, sůl, pepř a nasekané čerstvé bylinky.
Pořádně promícháme a nakonec vmícháme sníh z bílků.
Zapékací misku vymažeme sádlem, vysypeme strouhankou, vlijeme těsto a upečeme.

Photobucket

Beránek z třeného těsta s rumovou polevou

Milé ženy, vyzkoušejte a upečte si také beránka podle našeho receptu.

Připravte si:
120 g tuku
5 vajec
150 g cukru
1/8 l mléka
350 g hladké mouky
1 balíček prášku do pečiva
1 balíček vanilkového cukru
tuk na vymazání
mouka na vysypání formy

Poleva:
400 g moučkového cukru, 1 lžíce rumu, necelé 2 lžíce mléka, 2 rozinky

Návod k přípravě:
Tuk utřeme s cukrem, přidáme žloutky a vše ušleháme do pěny. Pak přidáme střídavě tuhý sníh, mléko, vanilkový cukr a mouku prosátou s práškem do pečiva.
Těsto vlijeme do vymaštěné, moukou vysypané formy a zvolna pečeme v předehřáté troubě. Vychladlého beránka vyklopíme a oči naznačíme rozinkami. Pak jej
přelijeme polevou: moučkový cukr prosejeme a utřeme s horkým mlékem i rumem do hustší směsi.

Photobucket

 

Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket

 

 Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket

 

 

 Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket

 

 

 Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket

 

 

 Photo Sharing and Video Hosting at Photobucket

 


easter_bunnyandegg_sh.gif

 

velikonoce.jpg

myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

 

myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

 

myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

 

myspace layouts, myspace codes, glitter graphics

 

ZELENÝ ČTVRTEK


♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Bude čtvrtek Zelený a beránek pečený,
budem jíst jidáše, s medem kousek kaše
a tři lžičky medu vezmem proti jedu.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

+ Zelený čtvrtek má název odvozený od zeleného menšího roucha.
V tento den se konala slavnostní mše. Při večerním Gloria však náhle
varhany i zvony umlkly. Podle křesťanské tradice se říká, že odletěly
do Říma.
+ Hlasy zvonů se o Velikonocích nahrazovaly řehtačkami nebo kle-
pačkami.
+ Na Zelený čtvrtek se dodržoval přísný půst. Povolené bylo jen bezmasé
jídlo, jedla se především zelenina a polévka z jarních bylinek.
+ Před východem slunce hospodyně vymetly celý dům, smetí vynesly
za humna a svěcenými kočičkami šlehaly peřiny a podlahu, aby se v
domě nezdržely blechy.


♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥
 


VELKÝ PÁTEK



Je to den ukřižování Krista, den hlubokého smutku, nekonaly se bohoslužby,
jen se zpívalo a četly se texty.

Výzdoba kostela je chudá, žádné květiny, žádné svíce na oltáři, písně se zpívají
bez doprovodu varhan a zvony mlčí.

Velký pátek je také postním dnem , postem od masa a újmy v jídle.

Na velký pátek bylo zakázáno hýbat se zemí (orat, kopat, sázet apod.).
Projevovala se tím úcta k zemi, matce. Vstávalo se před východem slunce,
lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi. Někde se chlapci
potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu,
to je mělo ochránit před bolením zubů.

V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech
několik stehů, to mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna
pašijových nití chránila před bleskem. Nepralo se prádlo, protože by se prádlo
namáčelo místo do vody do Kristovy krve.

Také se chodilo dům od domu, za zvuku řehtaček a různých říkaček se oznamovalo
poledne a ranní i večerní klekání. Hospodyně připravovala obdarování v podobě
sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz.

V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat.
Věřilo se hodně na čarodějnice a uhranutí.



 

BÍLÁ SOBOTA



Oheň se světil před kostelem a v mnoha vsích se doma muselo uhasit ohniště.
Potom hospodyně položila polínko před kostelem na hraničku,
když kněz oheň posvětil, každá si vzala žhavé polínko a znova jím zažehla
ve stavení oheň.

Na Bílou sobotu se zvony vrací z Říma a opět se rozezní.

Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, aby bylo úrodné.
Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem.



VELIKONOČNÍ NEDĚLE (Boží Hod Velikonoční)

Je to den zmrtvýchvstání Krista. Vrcholí velikonoční svátky, končí půst.
Provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce,
chleba, víno. Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla.

Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli,
zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.

Pečou se velikonoční beránci.



 

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ



České Velikonoce charakterizuje živá tradice - "velikonoční pomlázka". Je to obyčej,
kdy chlapci obcházejí domy s pomlázkou spletenou z vrbového proutí a zdobenou stuhami.



Pomlázka je symbol předávání síly, zdraví a svěžesti. Šlehány jsou dívky a ženy,
aby byly zdravé, veselé a pilné. Odměnou za pomlázku jsou malovaná vajíčka.

O stáří velikonoční pomlázky svědčí vzpomínky pražského kazatele Konráda
Waldhausera ze 14. stol.



 

Animated Easter chick

 


Baby chickens and eggs

      Baby chick with Easter eggs

 

 

2522.jpg

858.jpg

hello-1.jpg

hello.jpg

a-2.jpg

narcissus15.gif

Image and video hosting by TinyPic

Image and video hosting by TinyPic
Boží hod velikonoční


V tento den se konaly slavné bohoslužby na počest vzkříšení Ježíše Krista. Chodilo se ke svatému přijímání a světili se velikonoční pokrmy - mazance, vejce, beránci a víno. Pokrmy se vyrovnaly na talíř a zavázaly do uzlíku z čistého bílého plátna. V kostele se po mši daly na hlavní oltář a kněz je posvětil. Když se pak přinesly domů, hospodář rozkrojil vajíčko na tolik dílů, kolik bylo v domě osob. Každý svůj díl požil ve stoje. Kdyby potom v lese zbloudil, měl si vzpomenout na toto společné jídlo a hned nalezl pravou cestu. Z posvěceného mazance se kus dával dobytku a skořápky ze svěcených vajec se zahrabávaly na zahradě. Kousek mazance a vejce se hodily do studny, aby měla zdravou vodu.

Odpoledne většinou vycházeli lidé do polí na procházky. Odhadovali budoucí úrodu a dělávali i jiné zvykoslovné praktiky - zasazovali po třech křížcích z proutků posvěcených kočiček nebo ohořelých polínek z pálení Jidáše na ochranu proti krupobití a polním škůdcům.

Jinak se nepracovalo, pouze se navařilo a nakrmil se dobytek. Nesmělo se šít, protože ten, kdo by vzal jehlu do ruky, tomu by se podebraly prsty.

Image and video hosting by TinyPic

Velikonoční "aleluja"


Výraz aleluja

Výraz aleluja pochází z starého hebrejského výrazu halelú-jáh, který znamená oslavujte Pána, chvalte Pána. Tento výraz obsahuje i kratší podobu Božího jména (yh, „jáh“). Latinská podoba tohoto termínu zní alleluia. Z ní pak vznikla podoba česká aleluja. Tento výraz se v různých obměnách vyskytuje primárně ve starozákonních žalmech. Následně jej převzala i novozákonní křesťanská církev. V katolické církvi je výraz aleluja charakteristický především pro velikonční dobu. Proto se v postním předbvelikonočním období nepoužívá vůbec, aby pak v plné síle mohl slavnostně zaznít na vigílii o Bílé sobotě, kdy církev chválí Boha za vzkříšení Krista.

 

Již dva tisíce let jsou Velikonoce ústředním svátkem církevního roku. Celých 50 dní po Velikonocích a každou neděli v roce slaví křesťané vzkříšení Ježíše Krista a radují se z toho, že skrze vzkříšení máme podíl na naplněném životě Krista i my. Výrazem této radosti jsou rozmanité zpěvy Aleluja...

Zpívejme Aleluja, i když jsme plni starostí

„Zpívejme Aleluja zde na zemi, kde jsme ještě plni starostí, abychom je jednou mohli zpívat ´tam´ v jistotě...

 

Zpívejme Aleluja dnes ne proto, abychom se radovali z klidu, ale abychom našli v trápení útěchu.

Tak jako zpívali poutníci: ´Zpívej, ale kráčej dál! Zpěvem se těš v nouzi, nebuď rozmrzelý! Zpívej a kráčej dál!´“ (Sv. Augustin)

Haleluja ! Spasení, sláva i moc patří našemu Bohu! (Zj 19,1)

http://velikonoce.vira.cz

 

Velikonoce - slavnost zmrtvýchvstání Ježíše Krista

 Ať jsme svázáni jakýmikoliv pouty,
díky Velikonocům můžeme říci: Vítězství je jisté !
z knihy "Velikonoce - soubor různých textů"

 Ať jsme svázáni jakýmikoliv pouty,
díky Velikonocům můžeme říci:
„Vítězství je jisté !“

Ať jsme v jakékoliv situaci,
když už nejsme schopni lásky
a nemáme odvahu jít dál,
můžeme říci: „Vítězství je jisté !“

Když nám zemře někdo, koho milujeme,
a když se zdá, že neexistuje budoucnost,
můžeme říci: „Vítězství je jisté !“

Ráno o Velikonocích učedníci zjistili,
že láska zvítězila nad nenávistí,
přátelství nad zradou,
život nad smrtí.


„VÍTĚZSTVÍ JE JISTÉ !“

ZDROJ:

http://www.vira.cz/knihovna/index3.php?sel_kap=649&sel_kniha=59

 

vesele.jpg

 

Velikonoční kalendář

  • Masopustní neděle (49 dní před Božím hodem velikonočním)
  • Masopustní úterý (47 dní před Božím hodem velikonočním)
  • 1. den půstu: Popeleční středa (46 dní před Božím hodem velikonočním)
  • 2. den půstu: Pytlový čtvrtek (45 dní před Božím hodem velikonočním)
  • 5. den půstu: 1. neděle postní - Černá "Invocavit" (42 dní před Božím hodem velikonočním)
  • 12. den půstu: 2. neděle postní - Pražná "Reminiscere" (35 dní před Božím hodem velikonočním)
  • 19. den půstu: 3. neděle postní - Kýchavá "Oculi" (28 dní před Božím hodem velikonočním)
  • 26. den půstu: 4. neděle postní - Družebná "Laetare" (21 dní před Božím hodem velikonočním)
  • 33. den půstu: 5. neděle postní - Smrtonosná "Indica" (14 dní před Božím hodem velikonočním)
  • 40. den půstu: 6. neděle postní - Květná "Palmarum" (7 dní před Božím hodem velikonočním)
  • 1. den Velikonočního týdne: Modré pondělí (někde Žluté; 6 dní před Božím hodem velikonočním)
  • 2. den Velikonočního týdne: Šedivé úterý (5 dní před Božím hodem velikonočním)
  • 3. den Velikonočního týdne: Sazometná středa (Škaredá, Černá, Smetná; 4 dny před Božím hodem velikonočním)
  • 4. den Velikonočního týdne: Zelený čtvrtek (3 dny před Božím hodem velikonočním)
  • 5. den Velikonočního týdne: Velký pátek (2 dny před Božím hodem velikonočním)
  • 6. den Velikonočního týdne: Bílá sobota (1 den před Božím hodem velikonočním) Velikonoční noc (Velká; z Bílé soboty na Boží hod velikonoční)
  • 7. den Velikonočního týdne: Boží hod velikonoční
  • Velikonoční pondělí (Červené; 1 den po Božím hodu velikonočním)
  • Bílá neděle (7 dní po Božím hodu velikonočním)
  • Na nebe vstoupení Páně (39 dní po Božím hodu velikonočním)
  • Svátky svatodušní (49 dní po Božím hodu velikonočním)
  • Nejsvětější trojice (56 dní po Božím hodu velikonočním)
  • Božího těla (60 dní po Božím hodu velikonočním)

     

 

09.jpg

 

Svatý Patrik
(Sylvia a Paul Botheroydovi – 5.5.2002)

V sobotu 17. března slaví Irové den svatého Patrika. Byl tento člověk světec, který přinesl irskému keltskému světu pochopení křesťanství, nebo nekulturní barbar, který nechal spálit na 400 "pohanských" knih, jež by dnes měly nejspíš nedozírnou cenu? Kdo to vlastně byl, onen Patrik?

 

Irský národní světec byl Breton, a tedy v podstatě cizinec, ale jeho životopisy ho s využitím mytologických prvků pasují na jakéhosi "Nad-Ira", jakož i na křesťanské vydání arcidruida. Východiskem k tomu je jeho Confessio, v níž historický Patrik obhajuje své životní dílo, a také dopis "vojákům Corotika", psaný jeho vlastní rukou.

Výrostkovi zavlečenému do otroctví v severním Irsku se podařilo po šesti letech pasení prasat v područí druida Miliuce prchnout do Británie. Byl vzdělán na kněze, vrátil se však na boží příkaz jako misionář do země svého zajetí.

Nejen z prestižních důvodů připodobnil svou družinu běžné úrovni irského knížecího dvora a dal se doprovázet trenferem a zlatotepcem. Daleko důležitější však je, že ho Tripartite Life (Život ve třech částech), zdaleka nejrozšířenější verze jeho světeckého života, líčí jako kouzelníka, který díky svému Bohu překonává bohy pohanské jak magickou silou, tak bojovnou výmluvností.
 

19.jpg

 

S vehemencí neobvyklou u křesťanského světce zatracuje veškerou zvůli, druidy, atentátníky, sadistické otrokáře, celý kmen Grecraigeů, který ho uvítal sprškou kamení a může být proto na každém shromáždění na věčné časy "tupen a vysmíván", zatracuje les, ve kterém se nedalo najít pořádné dříví na otop, potoky, kde nebyly ryby atd.

Nejznámější epizoda vypráví, jak přes královský zákaz v předvečer slavnosti v Taře zapálil svůj velikonoční oheň na vrchu Slane. Na příkaz krále Laogairea tam vyrazilo třikrát devět bojových vozů; rouhače má stihnout smrt. Obklíčen bojovníky a druidy, kteří na něho temně shlížejí, má ještě sv. Patrik čas zahřmít strašlivou modlitbu, po níž je druid Lochru, nejurputnější protivník křesťanského Boha, vymrštěn do povětří a po hlavě sražen dolů, takže se jeho mozek rozstříkne do všech stran. Když se potom Laogaireovi bojovníci na sv. Patrika vrhnou, způsobí jeho zaklínání naprostý chaos: Nebe jako by se hroutilo na zem (ta nejhroznější keltská představa), Slunce si zastřelo tvář, země se chvěje.
 

37.gif

 

Král vyvázne životem a od té chvíle číhají na všech cestách do Tary vojáci v záloze. Sv. Patrik a jeho věrní jim uniknou díky dlouhým zpěvům křesťanských zaříkávadel, tzv. Srnčí litanií sv. Patrika: pochopové vidí v ranní mlze táhnout jen stádo srnců. Až docela vzadu klopýtá srnče s nějakým břemenem na zádech - je to budoucí sv. Benen nesoucí knihy.

Modlitba sv. Patrika chrání před zaklínáním žen, kovářů a druidů. Při řádné soutěži se světcem musejí druidové nakonec uznat, že jeho kouzelná síla je mocnější. Když oni způsobí, aby sněžilo, sv. Patrik znamením kříže chumelenici rázem zastaví, kdežto oni k tomu potřebují 24 hodin; když oni zahalí kraj tmou, světec obratem ruky přivolá slunce; oheň neublíží oblíbenému žákovi sv. Patrika ani v chýši na troud vyschlé, kdežto druid je upálen i v chýši ze zelených větví.

Postěním se sv. Patrik prosadí i proti samotnému Bohu Otci: čtyřicet dní sedí "bez jídla, bez nápoje" na vrcholku posvátné hory Croagh Patrick (hrab. Mayo), obtěžován hroznými, černými démonickými ptáky, až to už nebe nemůže snést a vyhoví jeho prosbě, aby mohl při Posledním soudu účinkovat jako soudce Irů.

Cashelskému dvoru vysvětlí sv. Patrik na jetelovém trojlístku princip Trojice, přičemž životopisy přirozeně zamlčují, že pojem triády byl dávno znám.
 

18.jpg

 

Pro sebe si světec přál vrch Armagh, musí se však spokojit s kouskem půdy na jeho úpatí. Šlechtic Daire, který mu jej daruje, si však svatého muže pohněvá, když nechá svého koně na pozemku dále pást. Zvíře je druhý den mrtvé, načež Daire, přesvědčen, že v tom má sv. Patrik prsty, pošle na něj vraha. Sotva je tento rozkaz vysloven, začne se Daire svíjet bolestmi... Jeho žena světce s feudálem usmíří a manželé věnují sv. Patrikovi na udobřenou celý vrch a nádherný § kotel zahraniční výroby.

Na vrcholku, kde bude později stát "oltář severní církve Armaghu" najde světec v houští laň s právě narozeným kolouškem. Zakáže svým druhům, aby mládě usmrtili, vezme je na ramena a odnese do sousedního údolí, zatímco matka ho následuje ochotně jako ovečka.

1,5 km východně od Downpatricku (hrab. Down) prorážejí minerální prameny Struell Wells pod "křeslem sv. Patrika", vápencovým skalním útvarem, navenek a vytvářejí několik přirozených nádrží. Bylo zde patrně předkřesťanské kultovní místo, které sv. Patrik převzal, stejně jako u Lough Derg, 8 km jižně od Pettigoe (hrab. Donegal). Jeskyně "St. Patrick's Purgatory", "očistec sv. Patrika" - zřejmě bývalý vstup do Jiného světa na některém z ostrovů - lákal ještě ve středověku davy poutníků z celého světa, ale Cromwellovi vojáci ji zničili. Moderní poutníci vyhledávají "Station Island" jako místo snad nejpřísnějšího pokání v Evropě.

 

Zdroj
Sylvia a Paul F. Botheroydovi: Lexikon keltské mytologie

23.gif